Psí nebe
Bullpride Chimney Sweep
26.4.2009 - 14.10.2015
Čimi jsme si po dlouhém čekání, vybírání a hledání přivezli z Maďarska.
Bylo to nesmírně milé, laskavé, jemné, přátelské a milující zvíře. S radostí a nadšením se sice zapojovala do zběsilých bulteriéřích her, ale na rozdíl od "malejch" byla vždycky jemná, něžná a opatrná. :-) Do smečky zapadla bez nejmenších konfliktů či sporů. Ačkoliv bulteriérky převyšovala velikostí i váhou, přistupovala k nim jako dobře vychovaná holčička k velkým tetám. (I když s Merci denodenně řádila jak černá ruka!) V minulých životech byla určitě zahradník, dřevorubec a dělník ve výkopech - byla nesmírně pracovitá a výkonná, ovšem hlavně co se týče předělávání zahrady k obrazu bulmastifímu... :-) Nadevše milovala lidi.
Měla krásně modelovanou, výraznou, typickou hlavu a výborný hluboký, široký hrudník. Bohužel, po zdravotní stránce na tom nebyla dobře a velmi vysoké DKK neumožnilo její zařazení do chovu. Nezbylo nám tu po ní vůbec nic, jen krásné, nezapomenutelné vzpomínky.
Ingo Strážnický Ráj
26.5.2006 - 27.7.2015
Ingo byl celý život takové malé, zlaté dítě. Neskutečně dobrotivé a laskavé zvíře milující své lidi, smečku a misku se žrádlem. Přesto, že byl uchovněný a několikrát kryl, nevyvolával doma žádné konflikty, plně respektoval hierarchii smečky a neměl nejmenší tendenci se na nikoho vytahovat. K fenkám se choval jako skutečný chlap a gentleman, cizím psům dal jen postojem najevo, že si je plně vědom svých možností, síly a převahy. Miloval lidi.
Zlatý hochu, pořád nám moc chybíš!
Endriu Strážnický Ráj
23.10.2002 - 13.4.2012
Bárník byl "Pan pes". Jako jediný k nám přišel už dospělý, tříletý. Přesto, že údajně nežil v příliš dobrých podmínkách, a první majitel se k němu nechoval dobře, měl Bárny skvělou, nekonfliktní povahu jak k lidem, tak ke psům. Všichni ostatní naši psi k němu přišli jako štěňata a on jim poskytl tu nejlepší myslitelnou psí výchovu - s nesmírnou trpělivostí a láskou ukazoval "děckám" svět, učil je slušně se po psovsku chovat a rozumět psí řeči.
Miloval hlazení a lidskou pozornost, ale nikdy se nevnucoval. Byl to náš trpělivý, skromný, klidný a tichý psí profesor. Bohužel, ho zradilo zdraví (možná následek něčeho nedobrého v minulosti, možná dědičná zátěž), hlava ještě moc chtěla, ale tělo nestačilo...
Bárníkovo srdce a mozek si zasloužily klonovat!
Abime Mer Ecce Bull
13.11.2009 - 18.2.2010
Veliké statečné srdíčko v malém těle utichlo v pouhých čtrnácti týdnech... Nikdy nezapomeneneme ani na jediný z nich!
Abimku, vím, že tam, kde jsi teď, už nic nebolí, svítí sluníčko, je jaro a ta zelená tráva, které jsem ti slibovala.
Jelena von Útulek Troja
1994? - duben 2005
Jelča byla takový bonsaj-vlčák s původní velikostí ocasu a uší. Sympaťačka, která do konce svých dnů vypadala jako štěně. Přesto, že byla vykastrovaná, byla to taková "fen fatal" pro všechny psy a - s jedinou výjimkou - i pro fenky, s kterými se setkala.
Brala jsem si ji asi v roce. Byla absolutně nekonfliktní, komunikativní, přizpůsobivý, laskavý až servilní závislák. V dobách svého mládí zřejmě prošla nějakým prvotním výcvikem, protože měla základy poslušnosti, které jsme jenom trochu rozvinuly. Milovala veškeré činnosti, ať to byl pěší výlet, návštěva cvičáku, běhání u kola, pokec u kamarádů, plavání, houbaření, nebo aporty čehokoliv, a všechno dělala se stoprocentním nasazením a neutuchajícím nadšením. Přesto, že měla odstraněnou hlavici jedné stehenní kosti (po nějakém vážném úrazu), nikdy nezakulhala, nikdy se v pohybu nešetřila, a žádného běhání neměla dost...
Umřela na veterině pro neřešitelné následky Cushingova syndromu s milující paničkou vedle sebe.
Skvělé zvíře s pohnutým mládím, dobrým životem (aspoň doufám) a příliš předčasným koncem.
"Jelenko, nikdy jsem Ti neřekla, že jsi nejlepší pes mého života, a teď už Ti to říct nemůžu... Takže doufám, že na mě za Duhovým mostem budeš čekat! Všem, kteří přišli po Tobě, se snažím vynahradit to, co jsem Tobě z blbosti, neznalosti nebo nezkušenosti nedala."
Larry (jméno ChS nedovoluje vložit skleróza)
Larry byl krásný, nasvalený, silný pes. Mohutný tak, že dnešní boxeři jsou proti němu jenom takoví "kocúři". (Majitelé a chovatelé prominou!) S výbornými výsledky absolvoval klasický, tehdy ještě služební výcvik, a cvičením se bavil snad ještě víc než páníček. Miloval pohyb, jakékoliv sporty a práci. Nicméně, ani gaučink mu nedělal sebemenší potíže!
Milující, oddaný, skvělý hlídač, strážce a parťák, tvrdý, pracovitý kamarád a partner. Musel být utracen v poměrně mladém věku, když si utrhnul vazy v obou kolenou. Leží nedaleko domova, a pro svého pána je nezapomenutelný.
